Občas zkouším koupit firmy, které na prodej vůbec nejsou. Často mě na první dobrou pošlou k šípku, ale já se tak rychle nevzdávám. Zvláště, když jde o firmu s velkým potenciálem, který současný majitel nevidí nebo nedokáže rozvinout.

Teď jsem jednu takovou firmu po skoro dvou letech koupil. Koupě firmy začala tak, že se mnou pan majitel vyrazil dveře. Inu, stane se. Po dvou měsících jsem mu zavolal a své snažení v pravidelných intervalech opakoval tak dlouho, dokud nepřijal mé pozvání na kávu.

Pan majitel rychle poznal, že nejsem žádný žralok, ale člověk, co firmy rozvíjí a posunuje dál. Na svém názoru v danou chvíli nic nezměnil, ale semínko bylo zasazeno.

Za tři měsíce jsem mu zavolal a ptám se: „Pane majiteli, tak co říkáte, prodáte mi vaši firmu?“ A on mi odpověděl: „No, už měsíc přemýšlím o tom, že asi fakt jo.“

A bylo to. Začalo vyjednávání o ceně, a nakonec během půl roku vše dopadlo k oboustranné spokojenosti.

Ne vždy se ale koupě společnosti povede

Když jsem před lety začal kupovat firmy, narazil jsem na moc zajímavý podnik. Ekonomicky vše dávalo smysl, majitel byl vyhořelý a zničený. Chtěl vědět, jak prodat firmu a jak z toho ven.

Ale co já neudělal! Začal jsem básnit o tom, co všechno s jeho firmou udělám, jaký tam vidím potenciál a že se nemusí bát, že by někdy zanikla. V JPF křísíme podnikatele, vléváme do nich nový život a dáváme jim naději.

A jak jsem zvyklý takto pracovat, povedlo se mi to i v případě tohoto odkoupení firmy. Majitel viditelně ožil a na našem příštím setkání byl už očividně veselý. Řekl mi, že si to rozmyslel a začal mi povídat, co všechno se svou firmou udělá. Moje nápady.

V duchu jsem si nafackoval a s podnikatelem se rozloučil. Řekl jsem si: „No, co už, alespoň jsem pomohl člověku k lepšímu životu.“

Teď po dvou letech se mi ozval, že firma je na prodej. Bohužel už z ní téměř nic nezůstalo, dovedl ji skoro k bankrotu. Mít nápady nestačí. Klíčová je exekuce. A tu má brilantní málokdo.